Graham William Phillips a jeho pohled na tragédii MH17: buřič, prokremelský propagandista, anebo reportér?

Oficiální verzi i rozsudek soudu v Haagu ohledně MH17 si lze přečíst v médiích. Já si pročítám i jiné pohledy. Jeden z nich je docela zajímavý, a to pohled Grahama Williama Phillipse. Názor si udělejte sami. Nejprve však několik fakt o dotyčném.

Graham William Phillips je britský youtuber, novinář na volné noze a dokumentarista. Na počátku roku 2000 vystudoval filosofii a historii na univerzitě v Dundee. Poté se přestěhoval do Londýna, kde řadu let pracoval pro dnes již neexistující Ústřední informační úřad jako úředník, který revidoval vládní webové stránky a připravoval zprávy pro britský parlament.

Phillips bývá označován za prokremelského a obviňován, že svou práci využívá k šíření proruské propagandy a konspiračních teorií. Phillips sám považuje své zpravodajství za nezávislé.

V červenci 2022 na něj vláda Spojeného království uvalila sankce. Britský poslanec Robert Jenrick ho obvinil ze spáchání válečného zločinu poté, co vedl rozhovor se zajatým ukrajinským vojákem britského původu Aidenem Aslinem. Phillips rozhovor obhajoval tím, že „neměl co skrývat“ a že Aslin o rozhovor sám „požádal“.

Poprvé na Ukrajině

Phillips poprvé navštívil Ukrajinu v roce 2009, kdy přijel do Dněpropetrovska na anglický fotbalový zápas. V roce 2010 se ve svých 30 letech na Ukrajinu přestěhoval a začal pracovat jako učitel angličtiny. Založil blog Brit in Ukraine, na kterém publikoval články o politice , historii, životě na Ukrajině, UEFA Euro 2012 a sexuální turistice včetně příspěvků o prostitutkách, dívkách na zavolání, lovcích zahraničních nevěst a sexuálních turistech. Blog byl přejmenován na Graham W Phillips a později smazán.

V roce 2012 Phillips pracoval v Kyjevě jako novinář pro časopis What’s On. Po odchodu z What’s On působyl jako ukrajinský novinář na volné noze a publikoval několik článků včetně dvou pro New Statesman a tří pro Kyiv Post. Phillips se jako novinář na volné noze na Ukrajině často věnoval kriminalitě, když informoval o vraždě Oksany Makar, Ukrajinky, která byla znásilněna a upálena zaživa, a Barryho Pringa, Brita, který byl zabit u Kyjeva.

Kritika Bandery

Na svém blogu v letech 2012 a 2013 Phillips napsal sérii článků, v nichž kritizoval ukrajinského nacionalistického politika Stepana Banderu a ukrajinskou nacionalistickou stranu Svoboda. Banderu označil za „nacistu“ a stranu Svoboda za „neonacisty“. Phillips byl od počátku, od listopadu 2013, odpůrcem Euromajdanu a v té době začal poskytovat rozhovory ruské státní televizi RT, pro kterou v dubnu 2014 pracoval na částečný úvazek jako reportér v Donbasu, kde pokrýval rusko-ukrajinskou válku poté, co byl několika štábům RT odepřen na Ukrajinu vstup.

Phillips v té době také vedl rozhovory na ulicích Ukrajiny pro svůj kanál na YouTube. V květnu 2014 byl zajat ukrajinskými ozbrojenými silami při reportáži z Mariupolu. Po jednom dni ve vazbě byl propuštěn pod podmínkou, že okamžitě opustí Ukrajinu.

Poté, co Phillips jako novinář a fotbalový fanoušek informoval o mistrovství světa ve fotbale v Brazílii v roce 2014, se v létě 2014 vrátil, aby informoval o dění na Donbasu, čímž zjevně porušil podmínky svého květnového propuštění. Phillips byl rychle zajat ukrajinskými ozbrojenými silami na mezinárodním letišti v Doněcku, poté byl tři dny zadržován a následně deportován do Polska, kde mu byl na tři roky zakázán vstup na Ukrajinu. Phillips tvrdil, že s ním ukrajinské ozbrojené síly během jeho zadržení na letišti špatně zacházely, zatímco Ukrajina Phillipse obvinila coby „kremelského propagandistu“ z „podpory terorismu“.

Graham William Phillips | FOTO: Wikipedia

Navzdory zákazu

Navzdory zákazu se Phillips v srpnu 2014 opět vrátil na Ukrajinu. Na začátku roku 2015 byl přidán na kontroverzní ukrajinský web Myrotvorec. Ve Velké Británii se Phillips v dubnu 2015 pokusil vtrhnout do muzea Stepana Bandery v Londýně a křičel, že jde o „muzeum nacistické kolaborace“, a byl vyveden policií.

Dne 2. srpna 2016 vstoupil spolu s německým novinářem a aktivistou Billym Sixem bez povolení do berlínské kanceláře investigativní novinářské organizace Correctiv a požadoval rozhovor s Marcusem Bensmannem, který se zabýval letem Malaysia Airlines 17.

V lednu 2017 byl Phillips vyhozen z britského parlamentu za narušení pořádku při příležitosti 25. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou. Hlasitě se ptal, proč Spojené království „podporuje ukrajinské ostřelování civilních oblastí v Donbasu“. Později v roce 2017 byl obviněn ukrajinským prokurátorem z aktivní role v informačních a propagandistických aktivitách Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Phillips údajně spolupracoval a přátelil se s vůdci separatistů Michailem Tolstychem a Arsenem Pavlovem.

Brit na Krymu

Na začátku roku 2018 Phillips vydal film Brit na Krymu, v němž vzal skotského podnikatele Lese Scotta na dovolenou na Krym anektovaný Ruskem. Začátkem října 2018 narušil tiskovou konferenci se zakladatelem Bellingcatu Eliotem Higginsem, kterého obvinil, že je „agentem NATO“. Na hrobě Bandery v Mnichově strhl ukrajinské vlajky, které tam byly nedávno umístěny, a na hrob umístil nápis „Zde je pohřben ukrajinský nacista Stepan Bandera“, což vyvolalo vyšetřování mnichovské policie. Také ve Vídni v říjnu 2018 Phillipse obvinil tehdejší ukrajinský velvyslanec v Rakousku Olexander Scherba, že vstoupil do jeho prostor, nazval ho „fašistou“ a snažil se ho vyprovokovat ke rvačce.

V roce 2019 začal Phillips v Kosovu nahrávat a zveřejňovat videa, v nichž označil zemi za teroristický stát, Kosovskou osvobozeneckou armádu za „teroristickou organizaci“ a Ramushe Haradinaje, Hashima Thaçiho a další kosovské vůdce za „válečné zločince a teroristy“, což v Kosovu vyvolalo pobouření. Phillipsovi bylo za jeho výroky vyhrožováno smrtí a byl mu doživotně zakázán vstup do Kosova. Během pandemie COVID-19 Phillips podával zprávy z Ruska a také z Velké Británie, kde informoval o událostech Black Lives Matter v Londýně a sám sebe označil za odpůrce tohoto hnutí.

Phillips od ruské anexe v roce 2014 opakovaně podával zprávy z Krymu. V roce 2021 vydal nový dokumentární film o lodi MS Estonia, který vychází z rozhovoru s přeživším Paulem Barneym.

Invaze

Phillips byl na začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 doma v Londýně. Nejprve odjel do Běloruska, kde natočil několik videí, a poté navzdory doživotnímu zákazu přešel na Ukrajinu. V březnu 2022 se vrátil k reportážím z Ukrajiny a označil podporu Ukrajiny za „signalizaci ctnosti“ pro „módní záležitost“ a přirovnal ji k podpoře hnutí Black Lives Matter. V březnu se Phillips ohlásil z Černihivské oblasti na Ukrajině.

V dubnu se Phillips opět hlásil z Donbasu. Dne 18. dubna 2022 vedl v Doněcku rozhovor s Aidenem Aslinem, britsko-ukrajinským vojákem, který byl zajat ruskými silami, když sloužil v ukrajinské armádě a bojoval v Mariupolu. Phillips nahrál na svůj kanál na YouTube video z rozhovoru, na němž je Aslin v poutech.

Britský právník Geoffrey Robertson uvedl, že tento rozhovor může být porušením mezinárodního práva, protože „nucený výslech válečných zajatců pro účely propagandy porušuje Ženevské konvence“. Bývalý ministr britské vlády Damian Green ho označil za moderní obdobu nacistického propagandisty z druhé světové války lorda Haw-Haw.

Dne 20. dubna Phillipse v Dolní sněmovně kritizovali britský premiér Boris Johnson a poslanec Robert Jenrick. Johnson obvinil Phillipse z produkce propagandistických zpráv a Jenrick prohlásil, že „tazateli Grahamu Phillipsovi hrozí stíhání za válečné zločiny“. 23. dubna YouTube oznámil, že Phillipsův rozhovor s Aslinem odstranil s odvoláním na porušení soukromí.

Let Malaysia Airlines 17 (MH17) | FOTO: Darren Koch

Let Malaysia Airlines 17 (MH17) byl pravidelný let společnosti Malaysia Airlines z amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol s cílem plánovaného doletu na mezinárodní letiště Kuala Lumpur, který byl proveden dopravním letadlem Boeing 777. Toto letadlo bylo 17. července 2014 zasaženo raketou ruské výroby, patřící do protiletadlového raketového kompletu Buk, a poté se zřítilo poblíž vesničky Hrabove severně od města Torez v Doněcké oblasti na Ukrajině. Zahynulo všech 298 lidí na palubě letadla. Dne 17. listopadu 2022 soud v Haagu usvědčil ze sestřelení letu MH17 dva Rusy (Igor Girkin a Sergej Dubinský, odsouzeni v nepřítomnosti k trestu odnětí svobody na doživotí) a jednoho Ukrajince (Leonid Charčenko, byl zastupován), naopak zproštěn viny pro nedostatek důkazů byl Rus Oleg Pulatov. Podle soudu byla použitá raketa ruské výroby a byla odpálena z východu Ukrajiny, který tehdy Moskva kontrolovala. Odsouzení zůstávají na útěku a Moskva již uvedla, že Girkina ani Dubinského nevydá a náhradu škody platit nebude. Očekává se, že rodiny obětí brzy podají žalobu proti Rusku, která umožní ve prospěch poškozených zabavovat ruský majetek na Západě. Proti rozsudku je možné se do 14 dnů odvolat. Pokračuje pátrání po možných podezřelých na vyšších stupních velení.

Komentář Phillipse z 19. listopadu k rozsudku MH17

MH17, a pokud mi dovolíte být v tomto příspěvku brutálně upřímný, byly doby, kdy jsem o tom mluvil pravidelně, a pak doba, kdy jsem se rozhodl přestat, protože jsem udělal všechno, co bylo možné. Toto je možná poslední příspěvek, který na toto téma píšu, a to samozřejmě v souvislosti s nedávným haagským rozhodnutím. Abych vám poskytl základní informace, poprvé jsem místo neštěstí MH17 navštívil v říjnu 2014, strávil jsem tam nespočet dní a v letech 2014 a 2015 jsem na toto téma natočil mnoho videoreportáží.

V roce 2016 jsem měl v plánu natočit na toto téma film, ale z řady důvodů k tomu nedošlo – především byl v přípravě další film o MH17 od uznávaného nezávislého novináře, sdíleli jsme podobné názory na toto téma, rozhodl jsem se raději ustoupit a nechat ho natočit jeho film, než abych „zahltil trh“. Jeho film vyšel, moc se mi nelíbil, měl jsem pokračovat a natočit svůj vlastní. Můj vlastní vztah k MH17 je plný lítosti a hněvu. V první řadě lítosti nad tím, že o život přišlo 298 nevinných lidí.

Vztek. Nikdy jsem neskrýval, že podporuji Doněckou lidovou republiku, právo lidí na sebeurčení. Nicméně nelze obhájit některé události ze strany DNR v souvislosti s MH17 – viděl jsem stejné fotografie jako vy, jak kluci z DNR pózují s troskami MH17, na troskách MH17, to mě naplňuje naprostým odporem, znechucením. Nemám pro to žádné ospravedlnění nebo rovnítko, je to naprosto zavrženíhodné. Byly věci, které se staly na začátku, a proto je nulovým překvapením, že po osmi letech „vyšetřování“ dospěl Haag v podstatě ke stejnému verdiktu jako The Sun den po tragédii, 17. července 2014, „Putinova raketa“, jak si vzpomínáte.

V té době byl velmi aktivní ruský zpravodajský kanál Life News, který byl pravděpodobně nejsledovanějším ruským zpravodajským kanálem, udělali si jméno tím, že měli vždy „nejžhavější“ zprávy z Donbasu, i když někdy s pochybnou přesností. S MH17 to totálně podělali, jinak se to říct nedá. V té době, v létě 2014, si kluci z DNR/LNR dělali jméno sestřelováním ukrajinského letectva, zejména ukrajinského dopravního letadla IL-76, které bylo sestřeleno u Luhanska v červnu 2014, přičemž zahynulo všech 50 ukrajinských vojáků speciálních jednotek, kteří přijeli do Luhanska.

Při vší úctě k lidskému životu je to ve válečné situaci obrovský výsledek a nemalou měrou se na tom podílí i to, že Luhansk zůstal v rukou LNR, neboť poté se ukrajinské síly okamžitě přestaly pokoušet o přistání letectva v Luhansku. Doněck je bezletovou zónou od 26. května, kdy vypukla válka na doněckém letišti, jak jistě víte.

Každopádně Life News se dozvěděly, že v Donbasu, asi 70 km od Doněcku, spadlo velké letadlo, a s vidinou další senzace vyrukovaly s triumfální, úsměvnou zprávou, že odvážní hoši z DNR sestřelili svou nejnovější trofej… jenže, jak jsme se všichni brzy dozvěděli, Life News zprávu samozřejmě smazaly, ale jak říkají, škoda byla skutečně způsobena. Měl jsem Life News docela rád, v nejlepším případě byly ostré a svěží, ale tohle byla naprostá katastrofa a výsledek redakce, která upřednostnila senzační exkluzivitu před ověřováním faktů.

Igor Strelkov byl v té době velitelem DNR a vznikl kolem něj kult, který se projevoval v různých internetových skupinách jeho jménem. Strelkov, alespoň v té době, nebyl sociálně mediálně zaměřený a k četným účtům, které jeho jménem vznikaly a předávaly zprávy jeho jménem, přistupoval vlažně. Právě v jedné z těchto skupin, na Vkontakte, se objevil příspěvek, který tvrdil, že DNR nese odpovědnost za sestřelení nejnovějšího ukrajinského vojenského letadla…; právě tento příspěvek vedl k exkluzivitě Life News a tyto dva příspěvky dohromady, rozšířené světovými médii, znamenaly, že u soudu veřejného mínění bylo Rusko „vinno“ od prvního dne, a to fakticky „přiznáním viny“.

Strelkov ten příspěvek na Vkontakte nenapsal, jeho jednotka v té oblasti ani nebyla – přeskupovala se po nedávném ústupu ze Slavjansku. Je však jedno, kolikrát to řekl, na každého jednoho člověka, který slyšel jeho verzi, připadá pravděpodobně 100 000 tisíc lidí, kteří slyšeli světová média citující Strelkovovo „chlubení“, že jeho muži „sestřelili ukrajinské letadlo“ (z něhož se pak vyklubal MH17), a toto tvrzení nadšeně propagující v podstatě ruské státní médium Life News. Je těžké mluvit o „vztazích s veřejností“ ve věci tak strašné tragédie, ale, a je mi líto, že to musím říct jako fanoušek DNR, dokonce obyvatel, ale ze strany DNR / Ruska, v oblasti „vztahů s veřejností“ , byl MH17 jen jeden f*** up za druhým.

Dlouhou dobu bylo místo otevřené komukoliv, byla tam nulová kontrola, kdokoliv tam chodil a dělal si, co chtěl. Holandský „novinář“ Jeroen Akkermans tam šel, „našel nějaké části“, které poslal na „analýzu“ , která „dokázala“ , že to udělalo Rusko. Ten podvodnický zm*d Patrick Lancaster se mohl roky potulovat po místě a natáčet kousky kostí, což mělo jediný výsledek – ještě víc naštvat příbuzné MH17. Nad oblastí měla být kontrola a natáčení tam bylo naprosto volné.

Reakce samotného Ruska byla nekoordinovaná, všelijaká. Poté, co zpočátku podporovalo verzi, že MH17 sestřelily ukrajinské stíhačky, ruský shoz dokumentů z roku 2018 „ukázal, že to byl ukrajinský BUK“, který MH17 sestřelil. Když vás protivník účinně ochromí vražedným pravým hákem, bránit se máváním a kličkováním je taktika, která pravděpodobně nepřinese kýžený výsledek. Světovým médiím samozřejmě nevadilo obvinit Rusko od prvního dne, od první minuty, to je samozřejmé – výše uvedené akce ze strany DNR a Ruska jim to nejen více než usnadnily, udělaly práci za ně, ale vytvořily horu, kterou je třeba překonat, aby veřejnost přesvědčily o opaku.

MH17 je nyní samozřejmě známý po celém světě a pravděpodobně 8 nebo 9 z 10 lidí si myslí, že ano, „udělalo to Rusko“. Haagské rozhodnutí znamená, že nyní mohou být natočeny dokumentární filmy, Sekundy od katastrofy atd., které ukazují „vinu“ Ruska jako fakt. Co se skutečně stalo? Podívejte se, prošel jsem králičí noru MH17, několik dní jsem se na webu vrtal, sledoval jsem všechny možné dokumenty o vyšetřování letecké katastrofy, dělal jsem rozhovory s každým, s kým jsem mohl, včetně příbuzných obětí MH17. Prošel jsem si obdobím, kdy jsem si myslel, že opravdu vím, co se stalo, že MH17 sestřelily ukrajinské letouny – to tvrdilo několikanásobné množství svědků, kteří byli na místě. Ale, ale…, tak to není, tohle nejsou Blízká setkání třetího druhu, posedlost něčím vás sama o sobě k odpovědi nepřivede.

Vyšetřování letadla je mnohotvárná operace, zahrnující asimilaci mnoha a různých informací – od výpovědí svědků po podrobné vědecké studie, testy, simulace. Tak se dospěje k odpovědím, které lze přijmout jako univerzální pravdy, od Lockerbie přes let TWA 800 až po let Swissair 111.

Vyšetřování letu MH17 se musí zařadit mezi nejhorší vyšetřování leteckých nehod v historii. Zaprvé, JIT MH17 (pozn. JIT MH17 – vyšetřovací tým MH17) nesebrala téměř nic z letadla, ačkoli tam bylo vše, co mělo být sebráno. Kolik z letadla je na těch fotografiích vidět? Je to asi polovina kokpitu, který tam mají. Vyšetřování letecké havárie, které je jakkoli důkladné, bude mít za cíl získat zhruba 80 % letadla, i když letadlo spadne do moře! MH17 tam byl celý k sebrání na poměrně malé ploše země, tým JIT o nic z toho neprojevil zájem, uplynulo více než rok a stále byste mohli najít pole posetá částmi MH17 všech velikostí. Nakonec to muselo být odklizeno jen jako odpadky, ty kusy, které všechny mohly poskytnout důležité informace vyšetřování, které chtělo vědět. Vyšetřování MH17 to nikdy vědět nechtělo.

Vyšetřování JIT nevyslechlo téměř nikoho ze svědků MH17 na místě, a jak se haagský proces unaveně vinul k nevyhnutelnému závěru, strávili více času a peněz tím, že přiměli Bellingcat, aby uvedl, že kontaktovali svědky, kteří původně tvrdili, že viděli ukrajinské stíhačky, ale nyní svou výpověď změnili… více času a peněz na to, než kdy strávili skutečným rozhovorem se svědky na místě, kteří všichni čekali, až budou osloveni, nikdo z JIT MH17 nechtěl vědět.

Tohle byl jeden z nejdelších příspěvků, které jsem kdy napsal, a mohl bych pokračovat, je to velmi emotivní téma, a jak už bylo řečeno, z mé strany v souvislosti s ním i hodně zloby, dokonce i obviňování. Nevím, co se stalo s MH17, abychom to skutečně věděli, vyžadovalo by to úplné, nepolitické vyšetřování, a toho jsme se nikdy nedočkali. Takže to je ten špatný Západ. Ale na druhé straně, ze strany DNR/Ruska, jak bylo uvedeno výše, to byl jeden f*** up za druhým.

Když čtete tento příspěvek a dočetli jste ho až sem, máte nepochybně svůj vlastní názor na to, co se stalo s MH17. Já mám svůj vlastní názor. Nikdy však nebude existovat objektivní pravda o tom, co se stalo 17. července 2014 s letem Malaysia Airlines, let 17. Pravda je krásná věc, které se dosahuje čistotou duše, jasností snažení. MH17 je pokroucená změť dezinformací, f*** upů, politiky, cynismu a manipulace.

Haagský verdikt „odsoudil“ lidi, kteří s tím dost možná nemají vůbec nic společného, ale na tom stejně nezáleží, protože tito lidé si svůj „trest“ neodsedí, protože neopustí Rusko. Znamená to jen, že nyní může začít natáčení nevyhnutelných filmů atd. o MH17, protože „konec“ byl určen. A politika, no, ta ani nečekala na haagský verdikt, takže byznys jako obvykle, MH17 bude nadále zneužíván k politickým účelům.

Víc k tomu opravdu nemám co říct ani dodat. Je mi opravdu a hluboce smutno za každou oběť tragédie MH17 a doufám, že když toto píšu a vy to čtete, jejich duše jsou v pokoji. Upřímně, ruku na srdce, udělal jsem v tomto směru maximum.