Epidemie politické zvůle. Nezákonná covidová opatření vznikají na politickou objednávku

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tvrdí, že hledá viníka nezákonných protiepidemických opatření, jimiž jeho úřad dlouhodobě omezuje život v Česku. Soudy už desítky takových zákazů a příkazů zrušily jako protiprávní.

Reflex teď získal důkazy, že úředníci ministerstva musí psát protiepidemická nařízení na politickou objednávku, přestože vědí o jejich právní neprůchodnosti, na které své nadřízené upozorňují. Odborná zdůvodnění si úředníci vymýšlejí na pokyn „shora“. S největší pravděpodobností přímo od Vojtěcha či jeho předchůdců. Přeneseně nejspíš od premiéra Andreje Babiše.

Je pátek před prázdninami, tři hodiny odpoledne. Zasedá legislativní rada vlády. On-line, přes telekonferenci. Svolána je narychlo na podnět ministra zdravotnictví Vojtěcha. Ten chce za pár hodin předložit vládě ke schválení další mimořádné opatření. Jeho poradci z mezioborové skupiny MeSES mu doporučili nařídit všem zaměstnancům ve státních podnicích a firmách, aby se po návratu z dovolených testovali. Oficiálně proto, aby se zamezilo zavlečení a šíření nové covidové mutace delta v Česku. Z neoficiální zvukové nahrávky z jednání legislativní rady, kterou Reflex získal, však vyplývá, že skutečným cílem bylo nahradit plošné testování zaměstnanců, které Nejvyšší správní soud označil jako nezákonné, diskriminační a ministerstvo jej muselo zrušit. Nahrávka zároveň potvrzuje, že i o nově navrhovaném opatření jeho tvůrci vědí, že je pravděpodobně opět v rozporu se zákonem.

„Zkrátka v okamžiku, kdy končí plošné testování zaměstnanců, tak tohle má být do jisté míry méně plošná náhrada,“ přiznává na záznamu úředník legislativní sekce ministerstva zdravotnictví Jan Knytl. On jediný zastupuje při jednání vládní rady legislativce z Vojtěchova úřadu a má za úkol obhájit návrh mimořádného opatření.

Experti proti Vojtěchovi

Jak už bylo řečeno, jednání legislativní rady vlády probíhá přes telekonferenci. Knytl je k němu připojen z čekárny u zubaře. Renomovaní právníci a advokáti mu po telefonu sdělují spoustu výhrad. Konstatují, že plánované testování zaměstnanců po dovolených je v návrhu epidemicky a právně nepodložené, nelogické, diskriminační a nepřiměřeně by zasahovalo do lidských práv.

„Já nevím, jestli ministerstvo má nějaká data, že člověk, který se vrací po sedmidenní dovolené, je rizikovější než někdo, kdo chodí normálně do práce a o víkendu chodí po nákupním centru. Jestli je to riziko stejné na pracovišti o pěti zaměstnancích, kteří třeba pracují venku, jako ve velkých firmách, a tak dále. Podle mě tohle je největší problém, že, nevím, jestli ministerstvo má, nebo nemá data,“ vysvětluje Knytlovi na záznamu Jan Kněžínek, předseda legislativní rady a náměstek ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Výhrady mají i další vládní právní experti, například profesor Jan Dědič nebo profesor Jan Wintr. “Ta specifická sankce, že kdo není testovaný, tak bude mít pořád respirátor na obličeji, působí v této podobě poměrně zlomyslně. Tím, že neobsahuje žádné výjimky, že se to týká jakéhokoliv pobytu na pracovišti, i kdyby ta osoba měla být osm hodin sama, tak myslím, že tam je průhledná snaha ministerstva šikanovat lidi, kteří ještě nebyli na testu,“ argumentuje na nahrávce Wintr.

MeSES kam se podíváš

Vojtěchův podřízený Knytl si je nedostatků zjevně vědom a snaží se oponentům přiblížit situaci, za níž návrh opatření na ministerstvu zdravotnictví vznikl. Netají se tím, že to není a nebyl nápad nikoho ze sekce hlavní hygieničky, která je přitom ze zákona odpovědná za odbornou správnost všech mimořádných opatření. Posléze prozrazuje, že ministrovi jej často doporučují odborníci ze skupiny MeSES. „Musím souhlasit s řadou těch připomínek, které padaly. Ale bohužel, my píšeme něco na základě politického zadání, které není v tuhle chvíli pro nás měnitelné,” přibližuje pozici úředníků z hygienické i legislativní sekce ministerstva zdravotnictví.  Dodává, že jeho kolegové dostali na přípravu návrhu pouze pár hodin, a ještě v době jednání legislativní rady vlády formálně dopisují odůvodnění.

Reakce Jana Kněžínka, předsedy legislativní rady a náměstka ministryně spravedlnosti, je na záznamu překvapivá. Vyplývá z ní, že tvorba mimořádných opatření na základě politického zadání místo odborného postupu pro něj není nic, o čem by slyšel poprvé. „Já tomu plně rozumím. To není kritika na vás. Já s vámi soucítím a ve vaší kůži bych být nechtěl. A asi nikdo z nás tady. Ono se vždycky dobře kritizuje z povzdálí,” konstatuje a dává tak najevo, že o tristní, dost možná nezákonné praxi, ví i vedení ministerstva spravedlnosti.

V závěru jednání legislativní rady se Knytl, Kněžínek i další experti shodují, že takový návrh ministerstva zdravotnictví, jak nařídit testování po dovolených, nemůže být vládě předložen. A to ani kdyby právníci pominuli výhrady týkající se chybějícího zdůvodnění (přičemž právě toho se obvykle týkají hlavní výhrady soudů). V té souvislosti na závěr Knytl přidává další zarážející praktiku: „Na vládu to chodí bez odůvodnění. To se pak dopisuje podle toho, co ještě se případně na vládě upraví. Samozřejmě to je přesně cesta do pekel, proč se ty soudy prohrávají.”

Když jednání legislativní rady skončilo, kompletní záznam zamířil na ministerstvo zdravotnictví a na Úřad vlády. Úřednici tam připomínky vládních legislativců písemně ihned zapracovali. Kabinet ministra Vojtěcha nakonec návrh opatření na jednání vlády ani neposlal. Ministerstvo plošné testování lidí při návratu z dovolené ve formě mimořádného opatření muselo oželet. Namísto toho jinou formou ochranného opatření nařídilo, že testovat se musí povinně každý, kdo se vrátí i z tzv. zelené země. Zkrátka každý, kdo se o prázdninách vrátí z ciziny.    

KOLÁŽ: inFakta.cz (původní fotografie Mária Švarbová).

Za celou dobu vydávání mimořádných protiepidemických opatření jde vůbec o první případ, kdy návrh plánovaného protiepidemického nařízení ministerstva byl předložen legislativní radě vlády k posouzení. Prošel alespoň částečně řádným legislativním procesem. Před schvalováním vlády jej viděli a připomínkovali členové legislativní rady a pravděpodobné nezákonnosti v něm ihned odhalili. Nestalo se to nikdy jindy za celou dobu nouzového stavu, ani po něm, kdy od 12. dubna vláda schvaluje protiepidemická opatření na návrhy ministerstva zdravotnictví podle pandemického zákona. V popisovaném případě to bylo jinak jen proto, že novináři upozornili, že ministerstvo zavedený úřední i legislativní proces obchází, že návrhy před jednáním vlády neprocházejí řádným připomínkovým řízením, nevkládají se do elektronického systému úřadu vlády a očím úředníků z ostatních ministerstev tak zůstávají skryta. Stejně tak i  veřejnosti. Návrhy mimořádných opatření úřad vlády před jednáními na svých stránkách nezveřejňuje.

Vojtěchův aparát píše

Odhalit a zveřejnit, že jsou protiepidemická opatření případně nezákonná a diskriminační, by tak celou dobu fakticky mohl pouze předseda vlády Andrej Babiš. Tomu kabinet ministra zdravotnictví posílá návrhy nařízení pravidelně na stranický e-mail babis@anobudelip.cz. Ostatní členové vlády dostávají návrh ke schválení většinou těsně před zasedáním vlády nebo přímo na něm. „My to vždycky dostaneme tak hodinu dvě před jednáním. Tam vystoupí ministr zdravotnictví, hlavní hygienička, řeknou, co se má schválit. Tam se už nějakou dobu ani nehlasuje,” popsal postup ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Jak redakce Reflexu zjistila z písemné úřední komunikace na ministerstvu zdravotnictví, jediní, kdo o přípravě nezákonných nařízení prokazatelně od začátku vědí, jsou vybraní podřízení ministra zdravotnictví. Ti je píší, administrují. Oficiálně a ze zákona jsou odpovědni za jejich odbornou, věcnou i legislativní správnost. Například už v únoru při tvorbě pandemického zákona upozorňoval právník hygienické sekce ministerstva zdravotnictví Tomáš Suchomel na to, že ministerstvo nesmí omezovat provoz obchodů, služeb a škol tak, že je fakticky zakáže. Varoval, že taková nezákonná nařízení nemůže ministerstvo zdůvodňovat a vystavuje se navíc obrovskému riziku žalob na miliardové odškodňování. Jeho mail obdrželi i dva náměstci ministra – tehdejší hlavní hygienička Jarmila Rážová a náměstek pro legislativu a právo Radek Policar. Ani jeden z nich dosud neodpověděli, zda toto varování úředníka předali tehdejšímu ministru zdravotnictví Janu Blatnému. Zda ten o varování ministerských úředníků informoval předsedu vlády Andreje Babiše, pro změnu dosud neodpověděl sám Blatný.

Ani slovo médiím!

Veřejně o postupu schvalování mimořádných opatření úředníci na ministerstvu mluvit nesmějí. Státník tajemník ministra Vojtěcha jim už před několika týdny nařídil přísnou mlčenlivost. Upozornil je na možnost monitorování jejich počítačů, aktivit na síti a varoval před možnými postihy s odkazem na zákon o státní službě. O vzniku protiepidemických opatření tak s Reflexem odmítla komunikovat jak současná hlavní hygienička Pavla Svrčinová, tak třeba i její podřízený Jan Marounek, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví. Ten je zodpovědný za věcnou správnost všech mimořádných nařízení. „Obraťte se na tiskový odbor a dále mě prosím nekontaktujte,“ reagoval Marounek poté, co ho redakce Reflexu chtěla konfrontovat s tvrzením legislativního úředníka Jana Knytla o tom, že nařízení on a jeho podřízení píší na politickou zakázku.

Reakce ministerstva…

Redakce Reflexu žádala o vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Položila mu proto otázku, zda jeho úřad  vydává mimořádná opatření na politickou zakázku. Ministr Vojtěch odpověděl:

„Protiepidemická opatření vznikají na základě odborných doporučení. Hlavním autorem opatření je sekce hlavní hygieničky ČR. Opatření jsou konzultována i s odbornými skupinami (např. MeSES, vakcionologická společnost). Jediným důvodem a motivací je ochránit zdraví a životy občanů ČR. Odmítám, že by jakékoliv opatření vzniklo na základně nějaké politické zakázky.“

Doplňujíci otázka redakce, zda se nikdy nestalo, že by jeho podřízení byli úkolování, co mají nařídit?, zůstala do uzávěrky redakce bez reakce.