Vakcinace mladistvých: Již první měsíce očkování s mRNA vakcínami naznačily zvýšené riziko zánětlivých onemocnění srdce

Váhání Evropského lékového úřadu na počátku letošního roku doporučit a podmíněně schválit v pořadí již třetí dávku očkování proti COVID-19 u dospívajících starších 12 let bylo z dnešního pohledu namístě.

Při hodnocení přínosu a rizik tohoto očkování u dospívajících ve věku 12-16 let nebo až do 18 let, stála v cestě nová varianta omikron, které se na počátku letošního roku 2022 začala celosvětově šířit neuvěřitelnou rychlostí.

Navíc očekávaný ochranný efekt v té době používaných mRNA vakcín se u této věkové skupiny ne zcela naplnil a mimo to vykazoval relativně rychlý pokles ochrany během několika měsíců po očkování, který se bohužel odrazil také v ochraně proti závažnému onemocnění.

To se dále zesílilo v době dominující varianty omikron včetně její subvariant (jako byl omikron 1, 2, 4, 5 nebo kentaur a dalších). I když nakonec byla třetí dávka pro tuto věkovou kategorii schválena, stále není zřejmé, zda skutečně přinesla dospívajícím prospěch.

Již první měsíce očkování s mRNA vakcínami naznačily zvýšené riziko myokarditid nebo perikarditid zejména u mladistvých do 30 let věku, a to dominantně u mužů. To se také potvrdilo u dospívajících ve věku 12-18 let, kterým toto očkování bylo umožněno od podzimu 2021.

Vyvstala otázka, zda třetí dávka potvrdí stejné, nebo dokonce větší riziko těchto zánětlivých onemocnění srdce. Dnes už víme, jaké riziko přinesla třetí dávka těchto vakcín:

Ukázalo se, že rovněž třetí dávka zvyšuje riziko těchto onemocnění, ale ve frekvenci významně nižší než po druhé dávce. Naopak četnost těchto onemocnění po třetí dávce byla vyšší než po první dávce mRNA vakcíny. Proto někteří autoři studií poukázaly na to, že kruciálním může být interval mezi dávkami – jinými slovy s rostoucí délkou intervalu mezi dávkami klesá riziko vzniku myokarditidy. Určitě lze bezpečnost tohoto očkování zvýšit při dodržení bezpečných intervalů, které by měly být delší než ty doporučené pro posilující očkování.

Četnost těchto onemocnění po třetí dávce byla vyšší než po první dávce mRNA vakcíny.

Stávající studie sledující tato onemocnění po očkování jsou ale zatíženy zásadní absencí informací, zda jedinci, kteří měli po předešlé dávce myokarditidu, podstoupili další očkování s mRNA vakcínou. Nevíme tedy, zda k tomuto onemocnění dochází opakovaně či nikoli. Lze jen odhadovat, že tito jedinci se další dávkou již neočkovali. V takovém případě by kumulativně mohlo docházek k postupnému navyšování počtu případů myokarditid/perikarditid po každém dalším očkování.

Při stávajících znalostech je namístě zvážit očkování dospívajících individuálně s ohledem na očekávané přínosy a případná rizika. Bohužel očkovat tuto věkovou kategorii původními vakcínami již nemá opodstatnění, jak potvrzují účinnosti očkování proti jakémukoli či závažnému onemocnění COVID-19.

Srdeční CT skenování | FOTO: archiv inFakta.cz

Zda by pro dospívající mohlo mít přínos očkování s bivalentní vakcínou zacílenou na omikron 4 nebo 5, nelze dnes ani potvrdit, ani vyvrátit. Klinická data pro dospělou populaci schází – studie totiž probíhají – a omikron v poslední době mění ošacení a získává nové maskování v podobě mutací.

Přičteme-li k tomu možné riziko těchto srdečních onemocnění, zůstává očkování jen pro ty, kteří jsou ve velmi vysokém riziku vážných komplikací onemocnění COVID-19. Pro masivní očkování původní očkování ztratilo význam a nové očkování s bivalentní mRNA vakcínou se musí teprve řádně ověřit.

Lékové úřady by měly požadovat zacílené testy na zánětlivé reakce u mladých dospělých stejně jako dětí a dospívajících.